Přemýšlím o tom, že bych zkusila psát další povídku. Už jsem si krásně vymyslela příběh, dokonce i zápletka tam je! (To, co v mých povídkách často chybí). Už jsem to krásně vymyslela...
NE! Mám rozepsané 4 nebo kolik...
Hmm... To je hrozný, když nic nedodělám, zato nápadů je hodně...
Asi vím, čím to je. Každá postava musí mít svůj vlastní charakter, svoji jedinečnou povahu.
A například když začnu povídku o holce, která je sebevědomá, chytrá, hezká a trochu panovačná, baví mě tu povídku psát až do doby, než si začnu představovat příběhy o nesebevědomé, ale zato milé, tiché dívce, která je tak trochu ťunťa.
To je pak začnu psát, šup, a nová povídka je na světě.
Jenže psát víc jak čtyři povídky je celkem náročné. Takže ne, zatím se budu proti svému výplodu fantazie bouřit. Však on nápad počká.